10. dubna 2007 v 16:36
10. dubna 2007 v 16:35
10. dubna 2007 v 16:34
10. dubna 2007 v 16:33
Také se zve Magií Měsíce.
Všeobecně se o stříbrné magii mnoho neví. Zatím co bílá magie i černá magie mají přibližně jasně dané parametry, které je určují a identifikují, stříbrná magie se v porovnání s nimi chová neutrálně.
Stříbrná magie má údajně za vinu jev zvaný lykantropie (přeměnu jedné životní formy do jiné, z pravidla z lidské bytosti do zvířecí), která se dějě právě za úplňku, kdy stříbrná magie měsíce má největší sílu a vyskytuje se v nejčistší formě.
Stříbrná magie má také vliv na magické schopnosti jinak nemagických předmětů. Amulety se dají "dobíjet" v úplňkovém svitu, stejně tak některé rostliny a byliny, potřebné k magickým obřadům je doporučeno, ne-li přímo nařízeno utrhnout za úplňkové noci.
Celkově se má za to, že oproti dvěma ostatním druhům magie (více méně charakterním) je magie měsíce prapůvodní energetickou materií. Čistou, strohou a plně neutrální. Proto ji lze využít ke transformaci v bílou i černou magii, kdy jí mág rituálem vtiskne charakter a účel.
Bylo také zmiňováno spojení mezi vampíry a stříbrnou magií, leč tato doměnka není ničím podložena.
10. dubna 2007 v 16:29
10. dubna 2007 v 16:20
5. dubna 2007 v 14:08
Černá magie termín je patrně odvozen z perského slova, které znamená moc nebo velikost podobně v latině magnus znamená velký, v řečtině megas je mocný, v sanskrtu maha znamená moc. Jejím základem, jak si mnozí myslí, není ubližování, zaklínání, proklínání a očarovávání, ale čistě a pouze využívání energie získané jejím užitím, pro své potřeby. V bílé magii je jaký koli magický úkon použit pro změnu či získání energie třetí straně, bez nároku na získání jakékoli energie pro sebe. V černé magii je tomu právě naopak. Pojem jako "zlá, negativní, špatná jsou tedy zavádějící termíny a to jen proto, že v této magii, je prioritou získat co nejvíce energie pro sebe, ale neznamená to, že tuto energii nelze předat někomu jinému.
Příklad: K černé magii nepostradatelně patří rituály, invokace, "kouzlení". Jedním z nejlepších příkladů černé magie bych z trochou nadsázky poukázal na tak zvanou knihu jménem: Kniha Abramelinova která má základ v Kabale a ukazuje právě, jak získat svého osobního anděla ku prospěchu svému, který nás učí jak ovládnout démony a jak správně zacházet s kabalistyckými čtverci. Při čemž v celé knize je stále dokola doporučováno, že zájmem není škodit, pouze získat pro sebe. Přesto se dá kniha řadit do černé magie.
Zákony: V černé magii, ač se to nezdá platí také zákony. Jedním a tím nejdůležitějším který by měl každý mít na paměti je zákon "akce a reakce". Nikdo by se neměl divit, že pokud vyvolá nějakou energii, bude mu tato energie vrácena a v dostatečné míře posílena, ať již bude záporná nebo kladná.
Praktikování: Pokud již někdo chce začít praktikovat černou magii, měl by si uvědomit, že tato magie není nic neškodného. Každý kdo chce začít praktikovat, by si měl uvědomit několik faktů:
- Měl by být vyrovnaný sám se sebou. (Být vnitřně silný)
- Být k sobě upřimný a nepouštět se do magických operací, které jsou nad jeho rámec možností.
- Uvědomit si že cokoli udělám, vrátí se mě posíleno.
- Být si vědom toho, že černá magie nemá hranice a je velmi těžké rozeznat hranice přechodu pozitiva a negativa.
Církev vs Magie: Pohled církve (a to nejen katolické) byl je a bude vždy varující. Dle jejího učení člověk nemá nahlížet věci,které mu nepřísluší - věštění a podobně. K ovlivnění počasí má dojít skrze přání-modlitbu. Co je nad to, je ze Zlého. Nejde o to škodit nebo neškodit v tom rozdíl v černotě a bílosti magie není. Dokonce pojem bílá je zavádějící,jako by byla méně nebezpečná. Ona má jen menší sílu,proto může ovlińovat jen trochu. Silná osobnost může oddolat desktrukci- tlakům,které na ní začnou vždy působit až do své smrti-síly totiž vždy vyžadují něco za něco. Je to tvrdý obchod. Na druhou stranu se uznává, že za určitou cenu dostanou lidé počem v dané chvíli touží. Rozhodnutí je na každém. Upřímně horoskopy v časopisech jsou pro zasmání, ale někdy se kolem určitých lidí dějí věci a ono se na konec příjde na to,že si jenom zkoušeli kdysi zaříkávání. Exorcisté pak mají hodně co dělat,aby činy z nerozumu napravili. Zároveń ne vše tajemné souvisí s magií a rituály a rozlyšování je v této věci asi úkol nejtěžší.
POUŽITÍ RITUÁLU PENTAGRAMU:Menší Zažehnávací Ritual Pentagramu.(MZRP)
Tento jednoduchý, leč mocný očišťovací rituál se dá používat jako ochrana proti nečistému magnetismu druhých. Je to také způsob, jakým se můžete zbavit myšlenek, kterými jste posedlí a které vás znepokojují. Této své konkrétní myšlence nebo znepokojení dejte nějaký mentální obraz a podržte jej v duchu před sebou. Vyšlete ho ven ze své aury pomocí znamení pozdravu neofytů, a až bude od vás pryč, zabraňte mu v návratu znamením mlčení. Potom si tuto formu představte na východě a vykonejte MZRP. Dívejte se, jak se tato forma rozpouští vně vašeho kruhu planoucího pentagramu.
MZRP lze také použít jako koncentrační cvičení. V poloze vsedě nebo vleže, si představte, jak stojíte v rouchu a držíte dýku. Vložte svoje vědomí do této astrální formy a přejděte na východ. Vciťte se do pocitu, že jste tam, že se dotýkáte zdi, že otevíráte oči, že dupete na podlaze atd. Nechť vaše astrální forma provede rituál, obejde pokoj a mentálně vibruje určitá slova. Skončete na východě a snažte se astrálně uvidět nějaké výsledky, potom ustupte zpátky, postavte se za své fyzické tělo a nechejte své astrální tělo, aby se opět vstřebalo.
MZRP by se měl provádět denně nejméně šest měsíců. Měl by se vlastně provádět denně, a to bez ohledu na stupeň zasvěcence. Rukopisy Zlatého úsvitu zastávají názor, že by se invokační forma tohoto rituálu měla provádět ráno a zažehnávací forma večer. My však máme dojem, že neofyt se potřebuje soustředit výhradně na zažehnávací aspekt rituálu, protože bude mít spíše tendenci chytat se astrálu a v tomto raném stupni práce nevědomky přitahovat všemožné elementály. Pro neofyta je daleko důležitější vědět, jak zažehnávat než invokovat. Elementály nebo nějakou podobnou energii umí přivolat každý. Mnohem těžší však může být se jich zbavit.
připravil Gawin
překlad Anna Nováková
První díl Knihy Zasvěcení do praktické magie, stupeň Neopfyt, Chica Cicero a Sandry Cicero si můžete objednat na adrese Světa magie nebo zakoupit u všech dobrých knihkupců. Svazek I má 190 stran
OBECNĚ..
(Lat. černá magie.) Původ tohoto názvu je vykládán ze zkomoleni řeckého terminu "nekromameia" (nekromantie - evokace mrtvých ke zvědným účelům). V katolické církvi bylo toto slovo ztotožňováno s každým nedovoleným čarodějnictvím a změnilo se nakonec v "nigromantii" či "negromantii", černokněžnictví. Jedná se tedy o záměnu dvou slov různého významu, ale zvukově podobných: latinského "niger" (černý) a řeckého "nekros" (mrtvý). Magia nigra je tedy název pro černou magii či černokněžnictví.
černá magie
Historicky vzato je černá magie zvrhlou magií vůbec a lze mít za to, že tajemství magie byla chráněna právě proto, aby jich nebylo zneužito k nízkým a nebezpečným účelům. Stejně tak lze předpokládat, že praktické pěstování magie bylo patrně především pěstováním magie černé, neboť ta byla svůdná pro určitý typ lidí, kteří v magii spatřovali prostředek k dosaženi toho, co jim život odepřel, na co nestačili svými přirozenými silami, i všeho nedovoleného a současně lákavého. Potvrzují to magické grimoáry, které obsahuji především černomagická témata. Černou magii je možno definovat buď prostředky, kterých používá (astrální larvy, elementálové, démoni), což je užší pojetí, nebo cíli, které sleduje. Za černou magii lze považovat každou magickou praxi, která má za cil působeni zla, a v nejširším smyslu pak každou magii motivovanou sobeckými účely. R. Cavendish (1967) charakterizuje problém poněkud zjednodušené takto: "Za černou magií stoji, jako hnací síla. touha po moci(...) Černá magie má své kořeny v nejtemnějších oblastech lidského vědomi a to tvoři velký díl její přitažlivosti. Je ale víc než jen produktem záliby ve zlu (...), je titánským pokusem člověka povýšil sebe sama a zaujmout místo, které náboženství vyhrazuje bohu." V černé magii se ovšem nepromítá jen touha člověka po získání moci, ale všechny jeho neukojené potřeby. A tak existuje primitivní černá magie grimoárů určených pro venkovské čaroděje (jak způsobit, aby krávy nedojily apod.) a pro nenávistná očarováni vůbec ("uhranuli", "uděláni" a další poškozeni či dokonce zničeni druhé osoby) a černá magie ideového typu. která je prostředkem integrace se světem zla vůbec. Existují tří historické prototypy černých mágů: rytíř Gilles de Retz (t 1440), zvrhlý vrah desítek dětí, jejichž krev a muka mu měla magicky opatřit zlato, dr. Johannes Sibelius zvaný Faust (t kolem 1530), který se v touze po věděni a ženě upsal ďáblu, a Aleister Crowley (1875-1947), excentrik posedlý libidem, oddávající se nejzvrhlejším čarodějníckým praktikám.
pekelný slovník - černá magie
Převažující pojetí černé magie dobře charakterizuje vymezeni, které podal C. de Plancy ve svém Pekelném slovníku (1845, s. 529): "Magie černá neboli ďábelská, vyučovaná ďáblem a praktikovaná pod jeho vlivem, je umění obcovat s démony s důsledkem učinit s nimi pakt a nechat si sloužit od nich tak, aby činili nadpřirozené věci." Zlo Černé magie bylo vždy spojováno s ďáblem, ačkoli v jejím působeni bylo využíváno i skrytých sil přírodních věci (šťáv různých bylin apod.). Praxe černé magie je spojena s fantaziemi plynoucími ze všeho, co v sobě Člověk muset potlačit, co si musel odepřít, co mu nebylo dovoleno nebo dopřáno. To je psychologicky působivá stránka černé magie, která je motivující i pro člověka současnosti, černá magie je v tomto smyslu jednou z aniropologických konstant. K. Seligmann (1948) naznačuje, že k nejčernějšímu čarodějnictví byli zneužíváni i andělé bílé magie, ale to je zcela pochybné, neboť tzv. "andělé" reprezentují sily tvořivé, které nemohou být zneužity k destrukcím a které vstupují do styku jen s morálně vyvinutými jedinci. Nástrojem černé magie byl vždy ďábel, neboť její díla vycházela vždy jen z aktivace vlastních animálních skionú, které participují na égregorech egoistických pudů. Dokazuji to cíle černomagických operací, které vždy vyjadřuji špatné lidské sklony a afekty, jakož i formy těchto operaci, při nichž se nezřídka používalo drastických lidských oběti, zejména nevinných dětí.
černomagický akt - magie
Typickým černomagickým aktem bylo izv. očarování, jehož cílem bylo obvykle poškozování a ničení druhých lidí a jejich majetku, jejich ovlivňováni a podřizování. Charakteristickým projevem této nenávistné magie je volt (v.j. magický prostředek ničení druhého člověka známý ve všech kulturách. Avšak vedle lidské zloby se v dílech černé magie promítají i ziskuchtivost (hledáni pokladů) a poživačnost, zejména sexuální ("sukkubické lásky" sexuální černé magie). Černomagické grimoáry jsou v tomto smyslu vynikajícím dokumentem sociologie, sociální a společenské psychologie své doby, zejména ovšem středověku, doby příkrých sociálních protikladů a tedy i rozjitřeného dychtěni, závisti, zloby a neukojených přání. Proto byla černá magie vždy především doménou lidí pokořených a neukojených a ovšem i zvrhlých, oslovovala především ,,ponížené a uražené", trpící a rozdychtěné. Sabat čarodějů a čarodějnic je projekci monstrózni fantazie vybičované neukojenými pudy.
démon Belial - magie
Černomagickou vrstvu či temnou stránku lidské osobnosti dobře symbolizuje démon Belial (Das Buch BeSial, Augsburg 1473): tančící Belial je alegorii marnosti trvalého uspokojeni ze života, jehož podstatou je neustálé na¬rušování a obnovováni rovnováhy, tedy věčný pohyb, tanec, který je současně alegorií touhy štvané z místa na místo, od objektu k objektu. Beliaiův tanec a škleb je výrazem tohoto věčného neklidu lidské neukojeno-Stí a ztracené rovnováhy. Peklo, s nimž černá magie pracuje, je v Čaroději samém, je to ona temná stránka jeho osobnosti, která ho spojuje s égregory přírodně animální, biotické podstaty člověka, jeho hadích, ještěřích a hmyzích ,já", které se ve fylogenetických vrstvách jeho psychy splétají v odporné živočišné tvary a jsou personifikovány nestvůrnými podobami ďáblů. Toto peklo Člověka je hmotnou skutečnosti a jeho ďáblové nejsou pouhá slova, nýbrž síly, které ve dvacátém století neztratily nic ze své sveřepé působivosti. Proto i toto století má své sabaty a černoknéžniky. a dokonce, jak potvrzuji svědci, i své pakty s ďáblem, neboť má své nenávistníky, závistivce, zvrhlíky, neduživce, své zdeptané a nenasycené, své hledače pokladů. Proto na sebe ďábel může brát nesčetné podoby. Černým mágům se ďáblové zjevovali nejčastěji v po¬době černých havranů a koček, psů a kozlů i jiných zvířat, mnohdy v kontaminovaných podobách lid¬ských a zvířecích, nebo i ve velmi složitých zjevech - např. jeden z nejvyšších pekelných démonů Astaroth má podobu ošklivého anděla sedícího na draku a držícího v ruce zmiji. Personifikace těchto intrapsychických fenoménů jsou nepochybně jednou z největších záhad okultismu a svědči o tom, že dimenze psychiky a jeji interakce se světem jsou stále ještě známy jen zčásti. Teprve nedávné objevy s fotografováním některých halucinaci v prostoru, kam je jejich subjekt lokalizuje, dokazují, že i tato "fantastická"' stránka magie má své reálné jádro.
ďábel vs. Černokněžník - magie
Ďábel je tedy Černokněžník sám, jeho praxe je podněcována silami, které ho současně pohlcuji, černou magii je vtahován do astrálních virů příslušných égregorů, které jej stimuluji a současně vysávají. Proto jsou osudy těchto černoknéžníků vždy tragické a drastické. Materiálními prostředky černé magie byla zejména noční a odporná zvířata (netopýr, ropucha), ohyzdné byliny (durman) a ovšem lidská krev a sperma. Případy černé sexuální magie uvádí např. H. Freimark (Okkultismus und Sexualita!, Leipzig 1938, s. 273 n.).
donucení pekla - magie
Příručkami černé magie byla zejména proslulá Donucení pekla (Hoilenzwang), neprávem připisovaná Faustovi. (Jedno z těchto děl vyšlo např. v Pasové r. 1407, tj. mnoho let před Faustovým narozením.) K dějinám Černé magie patři neuvěřitelné historky, např. satanistické šilenstvi na hřbitově Saint-Médard, černé mše paní de Montespan, procesy s venkovskými čaroději a mnoho dalšich. Literatura: Cavendish R.: The Black ans, London 1967. F. R.: Dossiers secretes de la soreellerie ei de la magie noire. Paris 1971. - Waile E. A.: The book of ceremoniál magie, repr. New York 1969.
5. dubna 2007 v 13:38
ZÁSADY SPRÁVNÉ MAGIE
· Nesmíš magii proti nikomu používat a v žádném případě nikomu ublížit!
· Použij magii k obraně ale ne k útoku!
· Konej pouze dobro a zapomeň na různé kletby!
· Buď trpělivá! Ke kouzlení musíš vynaložit úsilí ale nesmíš čekat, že se ihned vše povede
· Nebuď sobecká a nemysli při čarování jen na sebe! Zlé síly by se pak mohli obrátit proti tobě a několikanásobně ti tebou vyslané energie vrátit!!
· Když budeš dělat nějaké kouzlo pro kámošku, ne že si za to necháš zaplatit
· Když chceš aby se kouzlo vyplnilo musíš v něj věřit
· Nečaruj nikdy v hněvu, nenávisti nebo touze po pomstě - mohla bys pak litovat neuvážených rozhodnutí!
· Neuzavírej dohody s vyššími silami - třeba, že když získáš srdce svého idola, obětuješ přátelství s tvou kamarádkou!
· Neznesvěcuj posvátné předměty jako kříž, pentagram pliváním, pošlapáním apod.
· Neprováděj kouzla v jazyce, kterému dobře nerozumíš (např.latinsky) mohla bys pak docílit úplně jiného výsledku.