Héra je nejvyšší starověká řecká bohyně, patřící do olympské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou Dia a patronkou manželství a zrození.
Byla uctívána přibližně v letech 800 před Kristem (možná i dříve) až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Iuno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím, bleskům.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skr"; showTocToggle(); } //]]>
Božský původ a vztahy k ostatním bohům
Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v malého ptáčka, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Area, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Hefaistos, ale podle některých tradic, ho Héra zplodila sama, na truc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithya. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala nejen k ženám, s kterými ji Zeus podvedl ale i k následným potomkům. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Hérakla.
Atributy, emblémové zvíře, zobrazení
Zobrazována byla jako velmi důstojnou dámu. Jejími emblémovým zvířetem byl páv, někdy kukačka a jeřáb. Mezi atributy patřilo žezlo, obětní miska, granátové jablko.
Slavnosti
Heraia - novoroční slavnosti, kdy k jejímu chrámu přijížděli na voze, taženém voly. Ohňové slavnosti v Boiótii, které připomínaly obětování Plataei, Diovy milenky (slavnosti se konaly každé čtyři roky pod Olympem).