V řecké mytologii je Hádés (2.pád Háda, řecky též Plútón, latinsky Plútó, Άδης) bůh podsvětí. Je nejstarším synem Titána Krona a jeho manželky Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když ho bratr Zeus z útrob Krona spolu s jeho dalším bratrem Poseidonem po velkém boji osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí Persefonu a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že "každý musí dříve či později vejít do Hádovu domu, jak se jednou zrodil na svět".
Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce, při jejich zabíjení se však obětující musel dívat jinam. Ze stromů mu byl zasvěcen cypřiš a z květin narcis.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skr"; showTocToggle(); } //]]>
Říše mrtvých
Říše mrtvých se také někdy podle svého vládce nazývá Hádés. Skrývá se v hlubinách země a nepronikne do ní paprsek slunečního světla. Tvoří ji bezútěšná rovina a protéká jí pět řek: Styx, řeka nenávisti, Acherón, řeka nářku, Kókytos, řeka zármutku, Pyriflegethón, ohnivá řeka, Léthé, jejíž vody dávají zapomenout na vše pozemské. Na západě prý byly Élysejské nivy, kde byli duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kam Zeus uvrhl své protivníky, a dále tam byl Erebos, kde měl Hádés svůj palác a kde vládl s manželkou Persefonou. Cesty, kudy se dostávali duchové mrtvých do Hádovy říše, vedly temnými propastmi. Jedna z nich byla u mysu Tainaru na jihu Peloponnésu, další v attickém Kolónu, nebo pod Etnou na Sicílii, či v nejzazším západě, kam už nedopadaly paprsky slunce. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos. Přicházející pouštěl dovnitř, ven nepouštěl nikoho. Z brány vedla cesta k vodám Acherontu, kde převážel mrtvé za peníze stařec Charón. Každý zemřelý putoval před Hádův trůn, kde seděli soudci zemřelých, Diovi synové Mínós, Rhadamanthys, Aiakos. Většina mrtvých se v podobě stínu potulovala bez radosti a žalu po louce s květy asfodelu. mezi ně patřil například i Achilles.
Podsvětní bohové
Mezi podsvětní bohy patřily především :
- Thanatos - bůh smrti v černém plášti a mrazivými křídly, který uchvacoval duše umírajících
- Kéry - které hubily muže na bojištích a vysávaly jejich krev
- Empúsa - přepadala a vraždila lidi na křižovatkách
- Lamia - zabíjela matkám děti ve spánku
- Hekaté - trojtělá a trojhlavá, která vládla nad příšerami
- Hypnos - bůh omamného spánku,
- Erínye - neúprosné bohyně kletby a pomsty
Hrdinové a podsvětí
- Héraklés - přivedl z podsvětí Kerbera
- Orfeus - pokusil se odvést z podsvětí milovanou Eurydiku
- Sísyfos - unikl z podsvětí na krátkou dobu lstí
- Théseus - z podsvětí ho vysvobodil Héraklés
- Odysseus - dostal se na práh podsvětí a viděl Sísyfa, Tantala, Titya
- Aineiás - sestoupil do podsvětí a hovořil zde se stínem svého otce