Charitky - (latinsky Gratiae) byly v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (ovšem podle jiné verze boha slunce Hélia a najády Aigly. Byly to bohyně půvabu a krásy.
Byly tři:
- Aglaia byla nejmladší, nazývána "Skvělá" nebo "zářící krásou". Některé zdroje uvádějí, že byla Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
- Eufrosyné - "Dobromyslná" nebo "Blaženost". Byla také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
- Thaleia - "Kvetoucí", byla bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako "bohatá" nebo "hojná, vydatná"
Známá jsou i další jména:
- Charis - manželka boha ohně Héfaista
- Pásithea - stala se manželkou boha spánku Hypna
- Kléta a Faenna - byly uctívané ve Spartě
- Thalló, Auxó a Hégemoné - byly uctívané v Athénách
Charitky byly půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytovaly mnohá dobrodiní. Téměř vždy byly ve společnosti jiných bohů, zejména Afrodíty, Dionýsa, Apollóna a Múz. Ochraňovaly průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbaly o krásu umění.
Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy, např. v Orchomenu. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou:
- vždy ve trojici - jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit)
- drží se vždy za ruce - dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky
- vyjadřují radost - tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá
- jsou mladé - vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout
- mají průsvitné roucho - dobrodiní se nebojí pohledu